Zajisté jste se milí čtenáři divili, kde jsou věhlasné články, které dosahují vynikajícího počtu přečtení a následného šíření. Mnoho pracovních povinností v kombinaci s náročným doktorským studiem a navýšením počtu funkcí a zodpovědnosti v šachovém světě způsobilo, že chyběl potřebný elán.

Nyní je ovšem čas, abyste dostali pořádnou porci výsledku a interního dění z našeho oddílu, protože se nám v Krajské soutěži daří a shrneme si všechny 3 uplynulé zápasy, které byly svým průběhem velice odlišné a nabídly několik premiér, šťastných shledání i 7 zápasových bodů.

Mladí debutanti nasměrovali naše družstvo k vítězství

Losovací schůze nám předurčila vyšší počet zápasů venku. Je docela vtipné, když člověk tahá z klobouku dvě čísla v Krajském přeboru a Krajské soutěži, nejvyšší možný součet může být 23 a Vám se přesně takový podaří.

Na úvod nejdelší cesta našeho družstva směrem Rýmařov, kde mají nádhernou budovu střediska. Interiér je lemovaný významnými obrazy umělců, šachové partiáře nás přesunou do minulého století, ale největším rozdílem je sestava, kde vidíme generační obměnu u našeho soupeře.

Naše sestava přijela se dvěma natěšenými debutanty. Matěj Šotek i Denny Hulva nemohli štěstím a nadšením dospat, jak moc se těšili na své soupeře. V autě ještě stihli pár vzájemných partií i seznámení s některými členy našeho družstva. Jejich celkové nadšení se přeneslo i za šachovnici, kde oba vyhráli ve velice pěkných partiích.

Sextet dospělých se nestačil divit, jak jim po dvou hodinách svítil kladný výsledek 2:0. Kapitán si pro změnu mnul rukama, jelikož ostatní partie se taktéž dařily a nováčci uspěli na výbornou. K všeobecné spokojenosti se téměř po roce radoval z výhry Martin Mužík a všechno nasvědčovalo vynikajícímu výsledku.

Mírné obláčky nepokoje si přichystal pro naši výpravu Karel Pavelek, který nezvolil úplně ideální zahájení a stál celou dobu pasivně. Soupeř umně přešel do vyhrané koncovky, kde realizoval svoji převahu. Karel zakončil partii stylově, když nespokojený se svým výkonem roztrhal partiáře na milion kousíčků.

Zápasovou výhru potvrdil nejprve Mirek Janeček, který sehrál perfektní, aktivní partii za černé figury a na základě pěkných přednášek uplatnil své znalosti v přechodu do pěšcové koncovky, kde vytempoval svého protivníka. Nešťastnou remízu utrpěl Honza Hromada, který svého soupeře přehrál o čisté dva pěšce, ale ve střední hře se zamotal do jediného svízele a musel se spokojit s opakováním tahů.

Definitivní razítko za velikým vítězstvím přidali ti nejpovolanější. Nejprve Martin Rell předčil v souboji kapitánů svého soka a s využitím zugzwangu ve věžové koncovce oslavil návrat za šachovnice, jelikož měl čtvrt roku pauzu. Robin Olšar čekal na chybu protivníka, který se držel hesla, že dědeček měnil, až vyměnil. Naneštěstí pro něj se neustále dostával do horší pozice, až musel v závěrečné pozici položit krále, protože Robin sestavil náramnou baterii na druhé řadě.

Hladké vítězství 6,5:1,5 nás výrazně nabudilo, ovšem tušili jsme, že náš oslabený soupeř bude mít letos větší problémy a nebude pověstnou štikou ligy. Momentálně se nachází Rýmařov na posledním místě, ale velice jim přeji, aby se zvedli, jelikož pracují s mládeží, snaží se zapojit mladé hráče do zápasů a celkově mají jednu z nejlepších kluboven.

Výsledek neodpovídal předvedené hře

Měsíc říjen byl znamením úžasných výsledků, protože skvělou formu potvrdila většina malých šikulů, kteří uspěli na Mistrovství Moravy a Slezska, ba dokonce 4 hráči se kvalifikovali na březnové Mistrovství České republiky, kde jim budeme držet palce.

Po vzrušujících debatách, které přesáhly několik hodin, se rozhodlo, že dostanou všichni kluci volno, aby si řádně odpočinuli a načerpali síly. Přesto někteří z nich zasáhli do bojů v Okresní soutěži, kde se jim nepodařilo navázat na výkony z minulých týdnů a podlehli svému soupeři.

Nás čekal v našich očích „outsider“ soutěže Budišov nad Budišovkou, který přijel ve značně oslabené sestavě a na první pohled působil jako skvěle vypadající boxovací pytel, se kterým bude legrace zápasit, protože si dáme pár ran, připíšeme si hodně bodů a následně půjdeme domů s úsměvem na rtech.

Začátek zápasu byl zcela v pořádku, když se chytly poslední dvě desky a během pár minut rozhodly své partie. Tomáš Witassek nachytal svého soupeře na španělskou botu a mistrně pokračoval v palečnici a dalších hezkých vychytávkách. Luďa Peťovský pro změnu rozezvučel věhlasný Big Ben a po královském křídle si dojel pro zasloužené vítězství.

První hodina zápasu uběhla a už začala přibývat mlha a nebezpečno u našich partií. Mirek Janeček se v přípravě inspiroval indickým velmistrem Ánandem, ovšem mírně se spletl v realizaci diagonály, a to vedlo do prohrávající pozice. K velkému údivu všech se soupeř rozhodl, že stojí pouze mírně lépe a nabídnul Mirkovi remízu. Inu podle starého dobrého hesla, že je lepší půlka nežli nulka, jsme získali šťastný půl bod.

Do sestavy se nám vrátil Domča Klapuch, ale určitě si představoval lepší návrat. Jeho soupeř se mu dostal na kobylku a vynalézavě se mu podařilo získat pěšce, kterého chtěl uplatnit i v koncovce. Rezervovaný výkon Domči nebylo jediné negativum, které musel kousat kapitán družstva, který dal prostor jiným hráčům a sám dělal pouze rozhodčího. Naštěstí jsme měli všechny čtyřlístky na své straně a soupeř udělal jedinou chybu, které Domča využil a vyrovnal hru.

Mezitím skončila i partie na první šachovnici, kde se nezadařilo Robinu Olšarovi, protože nedokázal svého soupeře přetlačit, jak si prvně představoval. Na jeho obranu je vhodné uvést, že protivník vymyslel zajímavou variantu, kde dočasně obětoval pěšce za aktivitu, kterou si vymohl pěšce nazpět ve věžové koncovce a zremizoval našeho hráče.

Nejlepší partii dne předvedl Jirka Sovadina, se kterým jsem v pátek pilně trénoval, aby byl řádně rozehraný. Všechno do sebe nádherně zapadlo a s využitím miniaturní výhody na dámském křídle se vyklubal nádherný drak, který roztáhnul mohutná křídla a se ziskem kvality zcela otrávil soupeře, který nechtěl v partii dále pokračovat.

Třetím debutantem během tohoto ročníku je nadějný hráč Hynek Moravec, který pochází z šachového oddílu Hradec nad Moravicí. Hynkovi se nevyvedlo zahájení podle ideálních představ a celou partii pouze bránil a čekal na útoky bílého. V časové tísni se vymanil z obrovských kleští a připsal si první remízu v Krajské soutěži a věřím, že se mu v budoucnu povede uplést i pěkný bič.

Konečnou pdoobu výsledku stanovil Luboš Kozák, který zvolil vhodné zahájení, ale ve střední hře zřetelně tahal za slabší konec lana. S využitím chyby oponenta se dostal v koncovce do vyhrávající pozice, ovšem během jediného tahu ji dostal tentokrát do prohrané. Nakonec ani jeden z hráčů nedokázal využít chyb druhého, a tak byla remíza spravedlivým vyústěním.

Výsledek 5,5:2,5 rozhodně neodpovídá předvedené hře a můžeme být jedině rádi, že při nás stálo štěstí. Veškeré partie jsou k dispozici u kapitána družstva a fotky najdete v galerii pod článkem. S takovým přístupem jsme věděli, že nemůžeme konkurovat Krnovu, a tak jsme sehráli několik cvičných partií, abychom dokázali našemu strašákovi naplno vzdorovat.

Krnovská kletba nás nepustila k vítězství

Posedmé za sebou jsme zajížděli na domácí palubovku týmu Šachy Krnov. V listopadovém mrazu nás čekalo místní Áčko, které má nově základnu na ZŠ Janáčkova, kde se současně odehrával i florbalový turnaj mladých nadějí. Pokud bychom hodnotili podle výsledků, můžeme být rádi za bod, jelikož místní florbalový celek ORCA všechny zcela převálcoval.

Domácí sestava disponovala slabinou, která byla v absenci Matěje Jašša, který mířil do Českého Těšína, kde pomohl svému týmu k zisku 3 bodů v II. lize! Při pohledu na naše složení bylo jasné, že jsme mírnými favority, ale nečeká nás nic jednoduchého. Při účastí člena Hradní stráže i kvalifikovaného rozhodčího započal slavný zápas.

Už od úvodu byla patrná převaha našich hráčů, kteří nic neponechali náhodě a velice aktivním přístupem dokázali opanovat řadu desek. Paradoxně nejhůře se vyvíjecí situace nastala na šesté desce, kde v rovné pozici dával remízu Luboš Kozák. Po partii přiznal, že se necítil úplně nejlépe, a tak byla remíza přijatelným výsledkem, přestože jsme disponovali výhodou bílých figur.

Následně se začaly dít velké věci. Nejprve remizoval na osmé šachovnici Denny Hulva, který nezužitkoval vynikající převahu, kterou si vybudoval proti tatínkovi od Matěje Mydláře. Hospodaření s časem si vzal až příliš k srdci, protože mít pouze 10 minut na hodinách, sice vyhranou pozici, ale taktéž odehrát pouze 18 tahů, není úplně ideální. Remíza se jeví jako špatná, ale opak je pravdou, jelikož v dalších třech tazích Denny zcela vypustil výhodu a zachránil se brilantním obratem s věčným šachem. Přesto ukázal své přednosti a doufám, že ještě využijeme jeho služeb v následujících kolech.

Neuplynula ani hodina od poslední remízy a měli jsme náskok dokonce dvou bodů. Na čtvrté desce se excelentním výkonem blýsknul Domča Klapuch, který nechal zapomenout na matný výkon v minulém kole. Proti Matěji Mydlářovi si počínal jako starý mazák a byl po celou dobu partie výrazně lepší. Využil hned několika plánů vycházejících ze Sicilské hry a po dámském křídle si v koncovce štrádoval spojenými pěšci pro velkolepé vítězství.

Ještě lépe se začalo našemu celku dýchat, když opětovně zavěsil s bílými figurami Martin Mužík. Údajně nesehrál zahájení podle představ, ale při bližší analýze byl k sobě zbytečně kritický, protože jeho soupeř ukázkově předvedl, co se může černému stát, pokud ponechá zadrženého krále v centru. Svoji sílu demonstroval aktivními tahy, kterými napadal krále i ostatní soupeřovy figury. Závěrečná finesa byla vskutku povedená, jelikož vedla do vynuceného matu a soupeř raději vzdal.

Veškeré partie jsou k dohledání pod článkem. V oficiálním zápisu chybí poslední tah
od Martina, kterým bylo demoliční 21. Vxf6+.

Vznášet se na obláčku štěstí, nám netrvalo věčně. Po zhruba 4 hodinách boje přišly dva tvrdé direkty, které se staly v rozmezí 10 minut. Honza Hromada sehrál se soupeřem perfektní partii, ale všechno si pokazil v úplném závěru. S těžkým srdcem se mi hodnotí Honzův zkrat, když jsem viděl obrovskou snahu a touhu po vítězství. Ve střední hře získal pěšce, kterého se pokusil uplatnit v koncovce, kterou bylo obtížné vyhrát.

Obě strany disponovaly několika pěšci, dámou a jezdcem. Nebezpečný koník od bílého nenápadně hopsal a čekal na svoji příležitost. Honza se snažil otevřít pozici a vyměnit pěšce, při této anabázi zcela opomenul nádherné vidle, které vyústily ve ztrátu dámy a krutá prohra.

S podobným koncem se musela smířit i naše první deska Karel Pavelek, který odehrál snad ještě lepší partii než Honza a zcela přehrál nasazenou jedničku Krnova. Za černé obdivuhodný výkon a parádní hra s vynikajícím přístupem. Všechny klady se zahodily ve vyhrané koncovce, kde stačilo nehrát ihned.

Tento aspekt nastal kvůli perfektní výměně na poli f1, jelikož oba hráči museli zapsat čtyři tahy a Karel si chtěl dopsat za obě strany stejně, tudíž zatáhnul, aniž by nad tím přemýšlel a dostal taky krásné vidle. Sice ztrácel pouze věž, ale pozice se najednou ocitla v troskách. Karel Musel kapitulovat a ze slibného výsledku a potvrzení vítězství se stalo nesmírné drama, které mělo momentálně skoré 3:3.

Do Krnova jsem se moc těšil, ale nechtěl jsem hrát s Pavlem Černým, který byl našim dlouhodobým členem. Při absenci Matěje bylo jasné, že mě tento „soupeř“ čeká na 90 %. Uzpůsobil jsem tomu přípravu a poradce mi dělal IM Eric Rosen. Sice se nemohl dostavit osobně, ale Londýnský systém lze sestavit i na online platformě.

Z přípravy mi Pavel vybočil už v šestém tahu, ale nadále jsem se držel svého plánu. Otupil jsem jeho útok a přešel do poklidné střední hry, ze které vykrystalizovala koncovka těžkých figur. Oba jsme měli šest pěšců, věž a dámu. Pozice jiskřila a chvíli jsem se bál, že už ji neudržím. Nakonec jsem našel smysluplný plán s přechodem do věžové koncovky, kde jsem aktivizoval krále a vynutil vhodnou výměnu volného pěšce za jednoho mého, který byl součástí dvojpěšce. S Pavlem jsem si parádně zahrál a remíza byla naprosto spravedlivá.

Všechno měl ve svých rukou Robin Olšar. Nejenže si doma prosadil nedělní šachy, ba dokonce si pěstuje náramný knír, se kterým by byl ihned přijatý k francouzským mušketýrům. Jeho soupeřem byl i rozhodčí zápasu Jan Šlachta, který mě velice překvapil silnou hrou. Už od počátku partie bylo jasné, že Robina nečeká nic jednoduchého, přesto se mu podařilo z různých léček a spletitých cest, dostat do nepřehledné věžové koncovky.

Soupeř mu nabízel několikrát remízu, ale Robin chtěl hrát. Poprvé jsem mu gestem naznačil, že remízu nebereme a následně už Robin sám odmítal, protože jsme museli hrát oba na výhru, jelikož nebylo jasné, jak dopadne ta druhá partie. Ve věžové koncovce jsem už s remízou v kapse, obdivoval Robinovu techniku, která ho dovedla do lepší pozice. Mohl prosazovat centrálního pěšce, tudíž jsme se uklidnili, že bychom už neměli prohrát. Oponent bránil na jedničku, ale udělal jedinou chybu. Jsem zvědavý, zdali ji dokážete z partie vyčíst.

Přiznám se, že jsem posléze přepisoval partie a ťukal je do mobilu. Automaticky se mi podařilo zahrát vítězný tah, až pak jsem v zápise prvního partiáře objevil, že se hrálo trochu něco jiného. Přesto jediný vítězný tah nelze Robinovi vyčítat, protože kdyby nebyl věrný hráč, který chtěl pro nás výhru, mohl pozici okamžitě zremizovat a být doma o 2 hodiny dříve.

Po přehlédnutí vítězného tahu už nešlo s pozicí nic dělat. Oba hráči opakovali tahy, a tak byl konečný výsledek 4:4. Krnov nás obral o vítěznou šňůru a důležité body. Nebyl jsem jediný, kdo byl smutný, ale takový je šachový svět. Krnovská kletba nadále pokračuje, ale myslím si, že příště už na ni najdeme recept.

Jsme na konci měsíčníku Krajské soutěže. Chtěl bych Vám poděkovat za trpělivost a věřím, že se budete těšit na naše další zápasy. Do konce roku nás čeká domácí zápas s Fulnekem, kde bychom chtěli vyzkoušet mix dravého mládí a zralosti. Podzimní část sezony zakončí nejprestižnější duel v městském derby s Orlem Opava, kde očekáváme parádní atmosféru. Věřím, že pokud předvedeme podobný výkon jako v Krnově, budeme si odvážet 6 bodů do klubového prasátka, protože nasazení, dynamika i celkový obraz hraje v náš prospěch.

Každá chyba nás posunuje dopředu a jsem rád, že jsem letos kapitánem našeho týmu v Krajské soutěži. Vážení čtenáři, mějte se krásně a brzy u dalšího článku na rošovanou, Váš Martin.